Zpět do obchodu

Registrace

Co žena nikdy neřekne a muž nikdy neudělá

Kniha povídek, ve které se dozvíte co žena nikdy neřekne a muž nikdy neudělá. Možná je slovo - nikdy - rezolutní, ale pokud se najde meži ženami či muži výjimka, pak si troufám trdit, že tyto ženy a tito muži potvrzují to, co říká název tohoto blogu...

 

150 Kč

Co žena nikdy neřekne a muž nikdy neudělá

Kód: 93

Kniha povídek, ve které se dozvíte co žena nikdy neřekne a muž nikdy neudělá. Možná je slovo - nikdy - rezolutní, ale pokud se najde meži ženami či muži výjimka, pak si troufám trdit, že tyto ženy a tito muži potvrzují to, co říká název tohoto blogu...

 

Když se žena rozhodne udělat něco v domácnosti, a je jedno, co - přesadit kytku, přestavět nábytek, pověsit závěs, natřít poličku - nikdy od ní neuslyšíte, aby na svého muže zavolala: Podej mi, prosím tě...

Za prvé, žena dělá tyto a podobné činnosti, pouze tehdy, když je muž mimo domov. Nemá tedy koho zavolat, aby jí podal cokoli, a proto si všechno připraví k ruce. Je soběstačná.

Za druhé, i kdyby její muž doma byl, nikdy by ho ke "své" práci nezavolala, protože dobře ví, co by následovalo.

"Co to děláš, prosím tě? Nech to, udělám to sám, až budu mít čas!"

"Nejdřív musíš dát tohle sem! A pak tam teprve můžeš dát tohle!"

"Jak to chceš dělat? Nic na to nemáš. Zavolám Jardovi, pomůže mi a máme to hned!"

Slyším, jak teď všechny ženy volají, NEEE! Nikdy bych toho svého nezavolala, aby mi podal...

NEEE! I kdybych ležela pod skříní, nezavolala bych ho, aby ji ze mě sundal!

NEEE!

Muži jsou na tom úplně jinak. Muži potřebují obecenstvo, když něco dělají, ale hlavně potřebují někoho, kdo jim bude podávat to, co si zapomněli připravit k ruce. Proč by si také připravovali k ruce to, co budou potřebovat, když mají k ruce ženu, děti, vnuky, zetě, snachy - když je tolik "podávačů" k ruce, jen blázen by si nanosil k ruce všechno, co bude potřebovat k práci...

Na obranu mužů teď uvedu pár věcí, které muži ženě nikdy neudělají, což se o ženě říct nedá.

Muži nikdy nezlikvidují ženin oblíbený polštářek, který si dává pod hlavu, když se dívá na televizi. Nikdy jí nevymění její malý, mazlivý polštářek, se kterým usíná, za tvrdou duchnu, kterou povlečou do lesklého, studeného povlaku.

Nikdy jí nevylijí zbytek čaje, který si nechává na zapití posledního sousta, které se chystá sníst, jen co přiběhne z předsíně, kam si šla něco zkontrolovat do kabelky. A nikdy jí nevyhodí z talířku toto poslední sousto, které si chce sníst, až přijde z předsíně, a které se chystá zapít zbytkem čaje.

Nikdy jí nehodí do koše s prádlem spodní kalhotky, ponožky, punčochové kalhoty, podprsenku a další kousky její garderóby, protože je nechala někde ležet.

Muž tohle neudělá nikdy. Ale ženy bruslí mezi vyjmenovanými situacemi často, rády a... ženy, přiznejme si to, bezohledně.

Zdroj: https://fuchsova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=398900

Jméno značky: Irena Fuchsová
Kategorie: Knihy I. Fuchsové
Dostupnost: Skladem
150 Kč
Zpět do obchodu